Dopad dopravní nehody na účastníky závisí nejen na objektivní závažnosti situace, ale také na subjektivním vnímání a prožívání každého z nich. Situace každého, kdo se setkal s dopravní nehodou, je jiná a i reakce jsou velmi individuální. Některé důsledky dopravních nehod jsou nezvratné (trvalá zranění nebo v nejhorším případě úmrtí), jiné se dají napravit či nahradit (např. hmotná škoda na majetku).

 

 

Sekundární viktimizace je tzv. druhotné psychické poškození účastníka dopravní nehody vyvolané jednáním s policisty, úředníky, soudci či zdravotníky.Jedná se o proces, při kterém oběť po dopravní nehodě čelí zpochybňování či bagatelizaci vlastního pohledu na věc a vlastního prožívání. Nejčastěji se jedná o pocit nespravedlnosti, nedůstojného zacházení a izolace. Negativní roli v tomto sehrávají také hromadné sdělovací prostředky a různé internetové diskuze, kde se nepravdivě nebo dokonce lživě informuje o okolnostech dopravní nehody a vyvozují se nejrůznější, často chybné závěry.

 

Při práci s poškozenými se snažíme dopady sekundární viktimizace minimalizovat a nepříjemné jednání s úředníky a institucemi přenášíme na nás.

Ztráta blízkého v důsledku dopravní nehody

 

"Dopravní nehody připraví ročně o život přibližně 1,2 milionu lidí na celém světě a jedná se o 11. nejčastější příčinu úmrtí. Na českých silnicích umírá v průměru kolem 1 300 lidí ročně a podle odborníků připadá na každého usmrceného člověka asi 10 pozůstalých osob."

Smrtelné dopravní nehody sdílejí charakteristiky náhlé a předčasné smrti, které navíc bylo možné předejít. Proto budou pozůstalí prožívat ztrátu s určitými specifiky, které se u jiných typů ztrát neobjevují. Pokud byli pozůstalí přítomni u nehody, nebo se dokonce sami stali jejími přímými účastníky, existuje zde větší pravděpodobnost rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Příznaky posttraumatické reakce se mohou rozvinout i v těch případech, kdy pozůstalí nebyli přímými aktéry dopravní nehody, ale byli posléze vyzvání vyšetřujícími orgány k identifikaci těla zemřelého. V souvislosti s pocity viny, které pozůstalé po nehodě sužují, se často objevuje otázka „Proč musel zemřít on a ne já?“. Zpracování pocitu viny za přežití vyžaduje déle dobější terapeutickou podporu. 

 

Klíčovou roli při vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka hraje rodina a nejbližší okolí. Někdy se rodina semkne, jindy dochází k narušení vztahů mezi jednotlivými členy. Je to pochopitelné, neboť každý člověk prožívá ztrátu jiným způsobem, v jiném tempu a má rozdílné potřeby.

Tam, kde přirozená sociální opora chybí nebo je nedostatečná, jsou pozůstalým k dispozici služby zajišťované psychiatry, psychology a nově také poradci pro pozůstalé. V kontaktu s odborníkem má pozůstalý právo truchlit a otevřeně vyjadřovat veškeré emoce, které ztrátu aktuálně doprovází. Právě možnost otevřeně vyjadřovat myšlenky a otevřeně prožívat emoce vede k úlevě a zvyšuje kompetenci pozůstalého situaci zvládnout.

Možnosti pomoci

Po dopravní nehodě je pro její účastníky nezbytné porozumět tomu, co se vlastně stalo, vyrovnat se s jejími následky a tuto událost nějak zařadit do dalšího života. Při tom jsou nuceni řešit ještě celou řadu praktických záležitostí, se kterými pravděpodobně neměli v minulosti žádnou zkušenost. Jde především o kontakt s pojišťovnami, s orgány činnými v trestním řízení, v případě úmrtí též jednání s pohřební službou, notářem a místně příslušným úřadem.

 

Zkušenosti odborníků potvrzují, že právní pomoc patří hned po zdravotní péči mezi základní formy pomoci pro oběti dopravních nehod. Okolnosti dopravní nehody jsou prošetřovány v rámci trestního nebo civilního řízení a běžný občan se v této situaci jen stěží orientuje. Situace bývá někdy velmi nepřehledná, proto může být právní zastoupení advokátem velkou úlevou a opravdovou pomocí.

"Pod tíhou různých povinností někdy zapomínáme pečovat také o své psychické zdraví. Lidská psychika je samozřejmě velmi odolná a schopná mnoho věcí zvládnout bez vnějšího zásahu. Ovšem dopad traumatické události není dobré podceňovat. Vyhledání odborné pomoci vám pomůže lépe a někdy také rychleji se s danou situací vypořádat a naučit se s ní žít. Nebojte se o pomoc požádat."

 

Psychosociální pomoc a poradenství zajišťujeme ve spolupráci s luctus.cz. Napište nám nebo v pracovních dnech na tel. 728 386 076.

Služby psychosociálního poradce jsou v prvotní fázi poskytovány bezplatně. Osobní setkání s poradcem je možné pouze v Praze a to po předchozí vzájemné domluvě.